Archanděl Chamuel
Co přinese rok 2019 v oblasti vztahů?

Na čem je třeba v oblasti vztahů ještě zapracovat a více si všímat?
Čeho je třeba se v oblasti vztahů vyvarovat?

Ti, jenž slyší nyní zprávu mou, ať zhluboka se nadechnou, teď přichází ten zlom, kdy jak poslední úder zvonu zazní, to je tíhy konec a konec kolísání. Tíha ta, co roku uplynulého na bedra mnohých doléhala, teď odezní. Teď nastává čas, kdy připravit se však každý musí pohlédnout do hloubi duše své a přečíst v ní vše co ukrývá se stále, dávno zašedlé, však nezapomenuté. Tak jest mí drazí, ta tíha, co rok uplynulý nutila se prát a soužení i přinesla, teď odeznívá, však práce ještě není hotova. Přichází čas zpytování, a to co přijít má, nezná slitování, to obracet se k sobě bude muset každý sám a najít v srdcích svých co tíží a co ještě není odžité. Ne zvnějšku však, to z nitra bude přicházet ta výzva. Upřímně pohledět a přijmout odpovědnost svou vlastní za vztahy, jenž se kolem tvoří, ano toť pravda ta, co uvnitř nitro skrývá. Najít to lze, však je nutná víra, víra v sebe. Ne na druhých dílo se máte dívat. Je třeba přijmout bol, jenž přináší, když se budete muset utkat s pýchou svou a ostnem bodavým, co našeptává, že druzí strasti a bolesti duše vaší mají na rukou svých. To je cesta, jenž přinese odpověď. Jen do nitra musíte jít a prožít to, že srdce, co jak na dlani se tiše a s důvěrou nese, další bol snésti dokáže. Pak v záři, co odráží strachy se změní ve vášeň a naděje se zrodí, naděje v nový a čistý cit. Jen odvahu postavit se s otevřeným srdcem druhým a nebát se, že zraní vás, to teď cesta ta jest. K sobě otočit se, však i v druhých spatřit strachy své a bolesti ukryté. Ty otevřít třeba je, pak prozáří je čistý svit.
Tam kde je strach není místa dosti, proto je cesta nyní otevřena hravosti, dětské a čisté bez strachu, že vniveč vše přijde zas a znova. Vždyť není třeba vše brát tak tvrdě, Proč ptát se, co špatné učinil jsi drahý člověče vše, co stát se mělo, stalo se tak, jak událo se, to cesta, jenž přivádí k pochopení.
Jiskra, co uvnitř zažehla se, je nyní pochodní tou, co prozáří a zahřeje, pečovat o ni je však třeba, proto dobrý pozor dejte, jak k sobě samým chovat se budete, to schránka pro srdce i duši a ta posvátná jest. Co lásky dáte do ní, to mnohokrát se zmnoží a znásobí, pak bude možno dát kolem i svým drahým, jenž tu zaslouží si. Však na paměti míti je třeba, že není ta truhla vzácná plna jen pro ty, jenž srdci všemu jsou blízcí. Tak teď našpicujte uši, to nebude lehké pro mnohé slyšet, i nepřítel váš je na cestě posel, co záři z nitra vašeho zaslouží si. Je tíživé připustit, je těžké zkusit, je těžké učinit. Však věřte, je to důležité nyní velmi. Komu lásku a dobré slovo pustíte vstříc, tomu těžko bránit se bude. To jediná cesta, jak nenechat obrnit srdce svá ledem a skálou. Jak vyprahlou zemi krůpěj vody v úrodnou změní, tak lásky čisté světlo i to nejtvrdší srdce, co v kámen změnilo se zlomí a pomůže nadechnout se a šanci dá uzdravit se. Však těžké věru, těžké toto já vím. Na paměti mějte, dobré, byť maličké, v každém má šanci narodit se zas.
Zrcadlo zrodí svoji slávu, proto pozor, ať nepřehlédnete, co spatřit v něm máte. To požehnáním pro každého z vás. Čím více snažit se budete sami sebe uvidět, tím více bude obraz váš prozářen, víc víc. A i ti, kdož ve vás svůj odraz spatří, najdou světlo na cestě své. Však zda za ním půjdou, je každého vůle svobodná. To již není dílem vaším tahat či tlačit je za světlem tím. Pozor na to, k čemu hlasy šeptající, budou stále znova pokoušet se pozornost svézt. To vy jste dílo to, na kterém práce plno je stále, proto není věru ku prospěchu příliš obracet pozornost kol sebe a ukazovat na to co nelíbí se na pouti vaší, mějte na paměti, to jen odraz váš pouhý. Tak obrátit se znovu nabádám vás k sobě a dobré v sobě začít činit víc a víc. Tak jest, tak poselství mé k vám zní. Srdce otevřena jsou, a zas a znova volají po naplnění, však jen vy sami plnost dát jim můžete. Pak k sobě drahé přivoláte. Jen láskou svou, co jak maják v dáli bezpečí a zázemí přístavu nabízí. Nehledejte kolem, to vy sami tvůrci jste hřejivých svých přístavů, pro sebe i druhé vzájemně se nabízející.
S láskou
Amen.

17.12.2018, Praha, Jana Martincová